Fyzioterapie sportovních úrazů

Svalové dysbalance v důsledku jednostranné zátěže při sportu

 Bolesti z přetížení a zranění třísel

 Bolesti třísel jsou časté u sportů, kdy dochází k rychlým změnám směru pohybu, mezi které patří tenis, hokej, fotbal, basketbal, apod.. Oblast třísel tvoří adduktory (přitahovače) kyčle, které patří ke svalům tonického systému, tedy ke skupině s tendencí ke zkrácení a přetížení. Tato oblast je více ohrožena přetížením, jsou-li svaly stabilizující pohyb pánve a kyčelních kloubů v dysbalanci s přitahovači kyčlí.  Mezi tyto svaly patří svaly břišní stěny (břišní svaly, svaly pánevního dna, bránice) a rotátory a abduktory kyčlí.

Jako prevence přetížení a zranění třísel se doporučuje kombinace aktivního strečinku, cvičení na stabilitu trupu a pánve (střed těla), zlepšení propriorecepce v oblasti pánve, cvičení na koordinaci svalů břišní stěny a rotátorů kyčelních kloubů. Naopak za ne příliš účinné se považuje pasivní strečink, masáže a ostatní pasivní procedury (Hölmich et al. 1999).

 

Bolesti z přetížení a zranění hamstringů

K přetížení svalů zadních stran stehen (hamstringů) dochází při sportech, kdy dochází k rychlému zastavení pohybu a změně směru. Stejně jako u přetížení oblasti třísel, se i zde jeví jako efektivnější opatření cvičení zaměřené na stabilitu trupu a pánve než izolované protahování a posilování svalů stehen (Heiderscheit et al. 2010).

 

 Syndrom illiotibiálního traktu

Iliotibiální trakt – vazivový pruh, který vede od kyčle po zevní straně stehna a upíná se na zevní straně kolene – přetížení se nejčastěji projevuje jako bolest zevní strany kolene. Tento syndrom vzniká často u běžců. Jde o důsledek neideální stabilizace pánve a kyčle, kdy jsou stabilizátory této oblasti nahrazovány aktivitou iliotibiálního traktu. Svůj význam při vzniku obtíží hraje také funkce a postavení nohy. Jako prevence tohoto přetížení je nejefektivnější cvičení zaměřené na stabilizaci trupu, pánve a kyčelních kloubů, potažmo i funkci nohy.

 

Bolesti a zranění kolene

Nejčastějším zraněním kolene při sportu je poranění měkkých částí kolene (menisky a vazy kolene). Ne vždy je možné tomuto zranění zabránit, hlavně jde-li o kontaktní zranění. Do jisté míry lze těmto zraněním předejít dobrou stabilitou kolene. Kdy se cvičení zaměřují na reaktibilitu svalů kolene, které jsou schopny zareagovat na náhlou změnu směru pohybu a dopomoci tak stabilizaci kolene. Dalším typem bolesti kolene je tzv. skokanské koleno, které vzniká v důsledku přetížení a špatné koordinace svalů stehen. Se skokanským kolenem se mohou potkat nejen běžci a tenisté. Projevuje se bolestí kolene pod čéškou. Tomuto typu přetížení lze předejít cvičením zaměřeným na koordinaci svalů stehen a dobrou funkcí nohy, která s tím souvisí.

 

Bolesti okostice holenní kosti

Může vznikat nejen u začínajících běžců. Svou roli hraje obuv, styl běhu a došlapu, kvalita povrchu.  Kromě výše zmíněných faktorů je dobré se zaměřit na protahování svalů lýtka a holeně a na funkci nohy.

 

Bolesti dolních části zad

Během některých sportů jsou kladeny velké nároky na dolní části zad. Oblast zad souvisí s flexibilitou ostatních části – jako je pánev a dolní končetiny. Při změně kterékoli části se zatížení přenese ještě více na oblast bederní a křížové páteře. Velkou roli zde hraje výše zmíněná koordinace svalů břišní stěny a zad zmíněná výše.Častou chybou při, kterou můžeme vidět, je dyskoordinace břišních svalů, kdy aktivace břišních svalů není rovnoměrná, převládá aktivita horní části přímého břišního svalu. Naopak vnitřní šikmé svaly a transversální břišní sval jsou často nedostatečně ve funkci, což můžeme pozorovat nad úrovní   tříselního vazu se objeví konkávní vyklenutí (propadnutí) břišní stěny. Hrudník se staví do nádechového postavení a výrazně se zvyšuje aktivita paravertebrálních svalů. Břišní diastáza – rozestup břišních svalů se objevuje v důsledku nekoordinované aktivity břišní stěny.Jako prevence přetížení dolních částí zad je potřeba zajistit koordinaci svalů trupu a páteře a také flexibilitu v oblasti pánve a páteře. Jinak hrozí vyšší aktivita extensorů páteře, která vede k přetížení této oblasti.